Únor 2012

KusoWka .488.

28. února 2012 v 17:53 | Kix |  ▬ Kus'

Excitovaný stav.

28. února 2012 v 17:52 | Kix |  ▬ Trivial crap
Čágo belo,

tak jsem se konečně dokopala k akci, abych se přihlásila, že žiju. Mám to vypočítané... zitra totiž nebudu mít čas a proto dneska plaším a všechno dělám :-D. Do teďka jsem se mořila z francouzštinou, s jedním blbým kvízem o 50ti otázkách. Myslela jsem, že u toho zemdlím, neboť jsem s prominutím nerozuměla ani hovno. Hned při druhé otázce jsem propadla v beznaděj, ale jakž takž jsem to dokopala do konce. Ještě, že mi můj parťák Marky pomohla. Jsem jí za to nesmírně vděčná, jelikož kdyby nebylo jí, možná u toho kvízu doopravdy umřu. Poslouchám Frekvenci 1 a už je mi celkem dobře. Zítra je jedinečný den, který bývá jednou za 4. roky! To říkali v rádiu. :-P

Ale klidně bych se bez dnu navíc obešla. Ale dík Únor, si velkorysý. Nýbrž je zítra ten 'jedinečný' den, tak se tady nestavím. Asi půjdu ven... a pak se musím šrotit biologii. Je to opravdu k pláči. I to dnešní počasí je ke smutku. Sněží a sněží... hlavně, že jsem se těšila na sluníčko a teplo.

Dědek je po smrti, ale hlavně že se nikomu nic nestalo.
Kix ♥


//Koš [90]

28. února 2012 v 17:43 | Kix |  ▬ Koš
Zmizol, už sa nevráti, je koniec tým tisícom objatí.
Zmizol, a ja neviem kam, vzdávam to, už nehľadám.
Zmizol naveky, stratila som reč, chcela som málo, no všetko je preč...

Ako môžu povedať, že dážď neprší,
keď existujú oblaky...
Ako môžu povedať, že lístie nelieta,
keď existuje vietor...
Ako môžu povedať, nezamiluj sa,
keď existuješ ty! ♥

CoOl .198.

28. února 2012 v 17:38 | Kix |  ▬ Styl

238// Song

28. února 2012 v 17:34 | Kix |  ▬ TOP songs
Ano,

konečně jsem se ji odhodlala najít. Jako vždy. Stejný scénáž. Slyšívala jsem ji pořád, zněla mi v hlavě, když hrála na Evropě 2 musela jsem si podupávat do rytmu, v autě totiž nejde tančit, ale kdyby to v autě šlo, tak si na ni zatancuju :D. Ale řekla jsem STOP nevědmosti :D., když hrála minulou sobotu. Prostě jsem se jala a hledala a hledala. A našla jsem. Vlastně to ani nebylo těžké, jen jsem zavítala na playlist Evropy 2. :-P. Nejvíc si ji momentálně jedu, protože je opravdu dokonalá. Má parádní text, ale na melodii ten text prostě nemá. Strašně se mi zažrala pod kůži. Tato písnička je neuvěřitelně dobrá... šíleně se mi líbí ten refrén, ten je vážně TOP... celá písnička je TOP, opět po dlouhé době song, do kterého jsem zblázněná. A konečně vím jak se jmenuje... a nejvíc to pískání tam... refrén, všechno. Prostě není co dodat. NEJLEPŠÍ únorový nález ♥.

Název: Pumped up kids
Skupina/Zpěvák/čka: Foster the people
Hodnocení: 100%


Kix

Rytmus-Deti stracenej generácie

28. února 2012 v 17:25 | Kix |  ▬ Texts
Tak,

tuhle písničku mám opravdu ráda. Strašně se mi líbí začátek, ta melodie je doslova k sežrání, opravdu :D. Ne, beze srandy. To úvodní 'intro' je vážně krásné... Rytmus má některé písničky opravdu kvalitní a zorvna tahle písnička má fakticky skvělý text. Prostě je to realita vložená do písničky. Myslím si, že tato patří k těm lepším Rytmusovým songům. Já ho moc neposlouchám, ale když se mi něco zalíbí, tak to stojí za to. Na tuhle písničku mě vlastně přivedl kamarád a já mu za to dodatečně děkuju. Je opravdu dobrá.

Zdroj:


KusoWka .487.

26. února 2012 v 8:19 | Kix |  ▬ Kus'

//Koš [89]

26. února 2012 v 8:16 | Kix |  ▬ Koš
A keď sa najbližšie stretneme, budeš sa tváriť, akoby sa nič nestalo...
Akoby to bol len sen, takmer ako milión ďalších...
Až na to, že tento kradne ostatným nociam spánok.

Najistešie miesto, kde nájdeš pomocnú ruku, je na konci Tvojho pleca!
Nezabudnime spomínať, no nespomínajme zabudnuté.

CoOl .197.

26. února 2012 v 8:10 | Kix |  ▬ Styl

Dýmí se tam z komína.

26. února 2012 v 8:02 | Kix |  ▬ Môj svet
Obrázek “http://s49.photobucket.com/albums/f283/S9204407F/avatars/th_192.png” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. Čau,

přesně před rokem jsem v tento den psala taky článek. Škoda, že si to vůbec nepamatuju. Je to dávno. Všechno je nějak dávno. V tom článku jsem oplakávala rychlý konec února, doufala v krásné, teplé léto a nadávala na šílený vítr, kterej bral střechy. Tento rok je ve stylu originality (triviality) -budu nadávat nad koncem jarních prázdnin, nadávat na to, že jsem včera nebyla na plese a nadávat na ten sníh, který se ještě pořád drží. Umřu. Dneska mi ten článek vůbec nejde napsat. Někdy ho mám napsaný za pár minut, ale dneska nad tím sedím nějak dlouho. Strašně mi utíká čas. Když jsem ve škole, tak se čas vleče, ale doma je to o něčem jiném. Jasně, má to takhle každý, jak to tak všude čtu, ale já si prostě neodpustím si na to nepostěžovat. :-D. Sorry, babe. Měla bych být zítra zkoušená z literatury. Neumím to. Niekto len túži no nevie ako na to...

Včera když jsem byla ve Zlíně, byla ve vzduchu taková jarní vůně. Bylo to strašně příjemné. Apropó -tam po sněhu už nebylo ani památky. Možná jim závidím. Nemám ráda tání sněhu, vadí mi to. Vidím ve sněhu vzpomínky, sjezd kopců, rychlost, která bere čepice, roztahování na cizích sjezdovkách, širokou bezohlednost obloučků, kolena, které se dotýkají svahu, nevázanost, přímou spolehlivost na tupé hrany, svoje sny, naděje, rýhy, slzící oči, mlžící se brýle na jednu sezónu, nesplnitelný cíl, nesplnitelné nároky a v neposlední řadě náš upadající vlek. Nechci se k tomu vyjadřovat. Potřebuje to něco pěknějšího, něco radostnějšího. Ale přesto to potřebuju napsat. Zrovna teď to tak cítím. Když nad tím tak přemýšlím, tak mě to vlastně mrzí. Jsem chudák.